Páteční dopoledne jsme opět strávili ve škole a pokračovali na zadaných projektech s italskými žáky. Procvičovali jsme nejen naše odborné znalosti, ale také anglický jazyk. Po splnění všech náležitostí jsme se vypravili do nedalekého města Cremona, které proslavil Antonio Stradivari, italský mistr houslař, nejslavnější představitel cremonské houslařské školy. Povinností tedy bylo navštívit muzeum houslařství, kde jsme mohli obdivovat výrobky tohoto světoznámého výrobce a na vlastní oči vidět housle, které se prodávají za astronomické částky. Následovala procházka městem s cílem navštívit katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, která patří k místním skvostům a je sídlem cremonského biskupa. Další zastávkou byl oběd v restauraci rychlého občerstvení a nákup ve sportovním obchodě. Po cestě k domovu jsme probírali plány na víkend a pondělí, kdy naše stáž definitivně končí.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Čtvrteční den se nesl ve znamení velkého vedra a teploty začaly dosahovat až ke 30 stupňům ve stínu. Pobyt ve škole v respirátorech byl velmi náročný a díky klimatizaci i snesitelný. Práce nám ale utíkala rychle a mohli jsme se vydat na místo, které jsme chtěli navštívit už od prvního dne našeho příjezdu. Moře, jiné slovo v autě po cestě na pláž v San Terenzu slyšet nebylo. Každý z nás se těšil na známou slanou chuť vody a osvěžení, které Vám tento zážitek přinese. Když se za obzorem poprvé objevila nekonečná modrá plocha, všichni jsme už věděli, že za několik málo chvilek se naše přání stane skutečností. Voda byla příjemná a neskrývaná radost, kterou jsme naplno projevovali, pobavila i další osazenstvo pláže. Po nějaké chvilce se nám zachtělo něčeho dobrého a malá prodejna zmrzliny v zapadlé uličce italského městečka nám poskytla možnost pochutnat si na domácí zmrzlině. Po cestě k autu jsme se každou chvíli otáčeli a pozorovali, jak nám moře mizí, až z něj už nezbylo vůbec nic. Cesta domů utekla jako voda a po kvalitní večeři jsme ulehli ke spánku s pocitem, že jedno z našich přání se nám vyplnilo. Zítra budeme dopoledne opět ve škole a v odpoledních hodinách se pojedeme podívat do města Cremona, které….., počkejte, to Vám řekneme až zítra.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Středeční dopoledne patřilo opět studijním povinnostem, protože bylo nezbytné pokračovat v rozdělaných projektech s italskými žáky. Spolupráce, která byla v prvních dnech trochu rozpačitá kvůli nervozitě z komunikace v cizím jazyce, už šlape jako hodinky a kluci se bez sebemenších problémů podílí na řešení zadaných úkolů. Když jsme splnili veškeré školní povinnosti, nastal čas vyrazit na dlouho očekávaný výlet do Verony, města, které tolik proslavil William Shakespeare. Naše první kroky vedou ke světoznámé památce Arena di Verona, kterou ročně navštěvují miliony lidí, a to nejen proto, aby si toto místo prohlédli, ale také proto, aby navštívili operní představení a velkolepé koncerty. V minulosti aréna sloužila i k pořádání gladiátorských her a možnost projít se stejnými místy a pokusit se představit si pocity gladiátorů přicházejících do arény v nás zanechala zvláštní pocit. Po odchodu z arény jsme zamířili přímo k domu Julie (Casa di Giulietta), kde jsme mohli vidět tolik navštěvovaný a známý balkón a bronzovou sochu Julie, u které se většina návštěvníků fotí. Následoval nákup drobných dárků pro naše milované a zahnání tolik dotěrného pocitu hladu. Veronská pizza chutnala velmi dobře a cesta zpět nám s plnými žaludky utíkala jako voda. Večer místní fotbalový stadion opět hostil naše utkání a po vynikající večeři jsme spálili i nějaké kalorie.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Úterní dopoledne jsme společně s učitelkou z partnerské školy Doborou Rossetti vyrazili do 20 km vzdálené firmy na výrobu elektrických generátorů TechnoGen, kde nás přivítal její generální ředitel. Po prohlídce továrny jsme se zastavili na malý oběd a vyrazili do několik kilometrů vzdáleného města Parma. V historickém centru tohoto překrásného města jsme navštívili baptisterium Battistero di Parma a katedrálu Cattedrale di Parma. Tyto náboženské stavby patří k chloubám města a i my jsme museli uznat, že se jedná o naprostý unikát. Město je samozřejmě známé převážně výrobou šunky a sýra, což je vidět na každém rohu. Parma se také poslední dobou proslavila návratem svého slavného sportovního odchovance Gianluigi Buffona, který za místní fotbalový klub i ve 44 letech stále válí. Večer nás opět čekala vynikající večeře a posezení na jednom z pokojů, kde jsme se všichni sešli. Zítra nás čeká škola a také odpolední výlet do Verony města Romea a Julie.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Dnešní dopoledne bylo věnováno exkurzi do firmy na výrobu sýrů nedaleko Fiorenzuoly, která má světový věhlas. Měli jsme možnost vidět celý proces výroby od dopravy mléka až po expedici sýrů cílovým zákazníkům. Na první pohled by se mohlo zdát, že se bude jednat o vyhlášený Parmezán, který k severní Itálii neodmyslitelně patří, ale opak je pravdou. Dozvěděli jsme se totiž, že jsou dva druhy sýrů podobného typu, které se liší pouze tím, jaký druh potravy dostanou krávy, jejichž mléko se na výrobu používá. Grana Padano, to je jméno konkurenta Parmezánu, jehož výrobní provoz jsme mohli navštívit a nahlédnout do míst, kde se vyrábí něco, co Itálii dělá takovou, jaká je. Po obědě jsme se vrátili do školy a následovala cesta na několik kilometrů vzdálený hrad Castello di San Pietro, který je unikátní svou sbírkou asijského umění. Soukromá prohlídka s průvodcem nám umožnila nahlédnout do běžného života šlechty na venkově severní Itálie. Zbytek odpoledne jsme věnovali relaxaci a rozjímání nad šálkem výborné italské kávy.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

První víkend se pro nás stal příležitostí vyrazit do světoznámého města módy Milána. Cestu jsme tentokrát podstoupili vlakem, protože doprava v severní Itálii s blížícím se létem houstne a kolony se objevují na každém rohu. Vlak z Fiorenzuoly si vesele pádil po kolejích a my debatovali o tom, jaká místa navštívíme, a které památky jsou ty nejzajímavější. Když jsme konečně dorazili do cílové stanice, naše první kroky vedly ke katedrále Narození Panny Marie, která patří mezi milánské skvosty a svou velikostí se řadí mezi pět největších katedrál světa. I když jsme se obrnili velkou dávkou trpělivosti, nebylo možné vystát frontu, která se táhla několik desítek metů, abychom se podívali dovnitř. Trochu mrzutí a hladoví hledáme metro a přesouváme se na světoznámý fotbalový stadion San Siro, který je domovem dvou milánských fotbalových klubů. AC Milan a Inter Milan jsou nesmiřitelní rivalové, kteří ale společně sdílí tento unikátní pažit. Trochu radosti po zklamání z centra města nám do žil vlévá možnost zaplatit si prohlídku stadionu a muzea obou klubů. Navštěvujeme šatny hráčů a snažíme se vehementně zjistit, která židle v šatně AC Milán patří Zlatanu Ibrahimovićovi, který je nejen místní ikonou, ale i kontroverzní postavou světového fotbalu. Následně se zastavujeme na malé svačince a vlakem se plni dojmů vracíme do Fiorenzuoly. Nedělní dopoledne budeme věnovat nákupům a odpoledne ochutnávce místní kávy.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Páteční ráno odstartovala snídaně v 7:30, po které následoval přesun do školy, kde jsme s italskými žáky pracovali na zapojování PLC systémů. Nejen, že jsme se věnovali práci, ale také navazovali nová přátelství se zahraničními spolužáky a procvičovali jazyk anglický. Po škole jsme se na doporučení místních učitelů rozhodli navštívit městečko Bobbio, které se pyšní historickým kamenným mostem, který je pro pěší turistiku jako stvořený. Ve chvíli, kdy se nad městečkem objevila vyhlídka vzdálená jen několik málo kilometrů, byla cesta k ní jasná volba. Když jsme dorazili na místo určení, otevřel se před námi výjimečný pohled do krajiny, který každý z nás v tichosti ocenil.  Po náročném putování na naše smysly zaútočil ukrutný hlad, a proto byla návštěva nedaleké pizzerie nezbytnou volbou. Po svačině následoval přesun do auta a cesta zpět do Fiorenzuoly. Před večeří bylo ještě nutné stihnout návštěvu posilovny, abychom trochu potrápili svalovou soustavu. Následovala večeře v našem ubytování, která byla opět vynikající a nechyběla ani domácí zmrzlina, tentokrát čokoládová. Pravděpodobně se sami sebe ptáte, co tradiční večerní fotbálek. I tentokrát jsme na místní pažit vyrazili a změřili síly. Od včerejšího večera už nehrajeme potmě, protože vedení místního týmu naše zápasy zaujaly, a tak je světlo zajištěno reflektory kolem stadionu.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Dnešní ráno začalo opět snídaní, která byla k našemu velkému překvapení česky laděná a na stole nechybělo ani vynikající domácí máslo, na kterém jsme si velice pochutnali. Po snídani jsme ve škole pokračovali v práci ze včerejšího dopoledne a také prohlubovali vztahy s italskými studenty. Odpoledne nás čekal výlet k jezeru Garda, které je chloubou severní Itálie. Hory, které se nad tímto unikátním jezerem objevují, vezmou dech i tomu nejzarytějšímu tvrďákovi. K našemu překvapení jsme ale nepotkali nikoho, kdo by se v jezeře koupal, i když teploty vystoupaly ke krásným 28 stupňům. Od našich italských přátel jsme se dozvěděli, že to je proto, že počasí a teplota vody zatím nejsou ideální. Po cestě domů jsme se zastavili na lehký oběd v restauraci s rychlým občerstvením a posilnili se na večerní odvetný zápas ve fotbale. Cesta nám pod koly našeho Mercedesu ubíhala jako voda a brzy jsme dorazili k bráně našeho ubytování a přichystali se na večeři.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Středeční ráno začalo jako obvykle snídaní, po které jsme se vydali do školy, kde už nás čekaly naplánované úkoly. Nejprve jsme strávili několik hodin ve výukové laboratoři hydraulických a pneumatických mechanismů, kde pro nás byla připravena jednoduchá práce. Kluci měli možnost si vyzkoušet zapojení pneumatického systému pomocí schématu. Následoval přesun do dílen praktického vyučování, kde jsme společně s italskými žáky pracovali na jejich projektech. Pobyt ve školních dílnách utekl jako voda a následoval přesun do blízkého nákupního centra ve městě Fidenza, které posloužilo jako vhodné místo k nákupu dárků našim blízkým. Také jsme samozřejmě nemohli vynechat návštěvu americké restaurace Roadhouse, ve které jsme si pochutnali na vynikajících amerických pokrmech. Odpoledne jsme završili v posilovně a odvetným fotbalovým zápasem. Večeře byla opět vynikající a její závěr ozdobila domácí zmrzlina místních farmářů. Zítra se v odpoledních hodinách vypravíme k jezeru Lago di Garda, ve kterém se snad i vykoupeme.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Úterní ráno byla snídaně připravena v 7:30 a následoval přesun do školy, kde jsme v laboratořích elektrotechniky pokračovali v rozdělané práci a dozvěděli se něco dalšího ze světa elektriky. Po škole jsme se vydali směrem k městu Maranello, které se nachází pouze 100 km od Fiorenzuoly a sídlí v něm proslulá automobilka Ferrari. Město Vás zaujme nejen svou jedinečností, ale také červenou barvou, která je zde všudypřítomná. Naše kroky vedly přímo do muzea této světoznámé značky, kde jsme mohli obdivovat výsledky mnohaleté práce těch nejlepších italských automobilových návrhářů a konstruktérů. V galerii si můžete prohlédnout fotografie z této nevšední návštěvy. Po prohlídce muzea většinu ze skupiny začal trápit hlad, a tak jsme navštívili jednu z restaurací, abychom ochutnali místní pizzu, která patří mezi klenoty italské kuchyně. Po návratu zpět do míst našeho pobytu, jsme ještě krátce prošli město a navštívili kostel v jeho samotném středu. Italská káva oblažila naše srdce a po chvíli odpočinku nastal čas přesunout se do ubytování a posilnit se vydatnou večeří. Po jídle se lákadlem stal místní pažit, který znovu po dvou ledech hostil utkání mezi českými hráči. Vítězům gratulujeme a zítra se určitě bude konat odveta.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Dnes jsme po vydatné snídani konečně vyrazili do školy, kde nás už čekala místní učitelka Debora Rossetti, která nám představila školu a dovedla nás na naše první vyučovací hodiny. Čekala nás práce v elektro laboratoři, kde jsme si vyzkoušeli jednoduché zapojení vypínačů a žárovek. Po úspěšné elektrikářské práci jsme se přesunuli do dalších budov školy, abychom se zde pozdravili s místní paní ředitelkou, od které jsme každý dostali malý dárek, kterým bylo triko s logem místní školy. Po splnění školních povinností jsme se vydali navštívit nedaleký hrad, který se tyčí nad řekou Ardou. Po návštěvě hradu jsme se samozřejmě museli zastavit na vyhlášenou italskou kávu a vynikající zmrzlinu. Naše další kroky vedly na krátkou procházku do kopců severní Itálie, kde se nám naskytla možnost vidět okolí jako na dlani. Poslední zastávkou dnešního dne byla posilovna v centru Fiorenzuly, kde jsme protáhli svá mladá těla. Večer jsme usedli k večeři a pochutnali si na místní specialitě, kterou jsou pečená vepřová žebra s rozmarýnem.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek

Dnes jsme po dvouleté pauze s našimi žáky opět vyrazili do partnerské školy ve městě Fiorenzuola d'Arda na severu Itálie. Vybráno bylo osm vyvolených, kteří budou příštích 17 dní absolvovat v místní škole odbornou stáž. Ráno v 7:00 jsme se sešli u školy a naše cesta za dobrodružstvím mohla začít. Nejprve jsme se dopravili na Letiště Václava Havla v Praze a ve 13:15 jsme vzlétli směr severní Itálie na letiště v Bergamu, které se nachází jen kousek od světoznámého města módy Milána. Po přistání jsme si vyzvedli auto a naše putování pokračovalo dalších 100 km po upravených italských dálnicích až do místa našeho ubytování, kterým se nám opět stal penzion Agriturismo Battibue, který je umístěn v krásném prostředí hospodářské severní Itálie. Po vynikají večeři se ubíráme do svých pokojů a budeme nabírat síly na následující den.

Z Fiorenzuoly Jan Řežábek